|
|
Akcentace sociální otázky u T. G. Masaryka v rámci druhé poloviny 19. století
Kozák, Vratislav ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Kubátová, Helena (oponent)
Tomáš Garrigue Masaryk 20. století je osobou, u které mezi badateli panuje všeobecná shoda ohledně charakteristiky i zařazení do dobové společnosti. Masaryk století 19. je ovšem naprosto odlišný případ. Dodnes není mezi badateli shoda v tom, jak přesně Masaryka zařadit, což mnozí zjednodušují zdůvodněním, že sám Masaryk byl v tomto směru nerozhodný, věnoval se mnoha věcem najednou a ne vždy je dokončil. Ústřední otázkou druhé poloviny 19. století byla nepochybně otázka sociální, která je pro mnohé též obtížně uchopitelná, jelikož na ní jde pohlížet buď velmi konkrétním, nebo velmi obecným způsobem. V této souvislosti se v práci zaměřuji nejen na Masarykův pohled na sociální otázku doby, ale přicházím s hypotézou, že právě sociální otázka a její princip rovnosti je ústředním motivem osoby Tomáše Garrigue Masaryka v 19. století. Navrhuji funkční Masarykův model řešení sociální problematiky doby, který je založen na zmíněném pojetí rovnosti, a to hned v několika spolu souvisejících, ale přesto dostatečně nezávislých oblastech, kterými jsou náboženství, politika, nacionalismus, společnost a vzdělání. Umístění těchto jednotlivých aspektů v rámci mého Masarykova modelu následně ověřuji skrze analýzu Masarykových myšlenek, textů a dalších badatelů, kteří se Masarykovi věnovali. Smysluplnost zvoleného...
|
|
|
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885).
|
|
|
La Nation Tchèque: konstrukce československého národa ve Francii
Krejčová, Jana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Během první světové války byly zásluhou diplomatické činnosti T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků vytvořeny podmínky ke vzniku samostatného československého státu. Důležitou součástí aktivit Československé národní rady v Paříži, jako hlavního orgánu zahraniční akce, byla intenzivní propagandistická činnost. Jejím klíčovým komunikačním kanálem, orientovaným na francouzské publikum, byla revue La Nation Tchèque. Prostřednictvím tematické analýzy a pomocí nástrojů historicko-diskurzivní analýzy si tato práce klade za cíl odhalit v La Nation Tchèque základní argumentační linie, které měly v očích francouzského publika konstruovat představu československého národa. První kapitola zasazuje práci do teoreticko-metodologického rámce, věnuje se problematice pohledů na národ, propagandy jako způsobu politické komunikace a přístupu diskurzivní konstrukce národa. V druhé části práce je stručně popsána revue La Nation Tchèque a její redakční zázemí. Poslední část je věnována výsledkům tematické analýzy, z níž vyplývají tři okruhy. První z nich je zaměřen na pojetí národních dějin, vykreslení charakteru československého národa a sounáležitosti se západoevropskými dějinami. Dominujícím námětem je doba husitská, postava Jana Husa a jeho následovníků. Druhý okruh sdružuje ekonomické argumenty podporující vznik...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
Český nacionalismus a vznik Církve Československé
Mach, Pavel ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
Tato práce popisuje nacionalismus jako fenomén, který se stal nedílnou součástí života české společnosti 19. Století a jeho projevy. Popisuje hlavní motivy české nacionální ideologie vytvořenou T. G. Masarykem. Jsou zde popsány politické poměry během první světové války a okolnosti vzniku samostatného československého státu a jeho podílu na rozbití Rakousko - Uherské monarchie. Práce se zabývá problémem modernismu v katolické církvi jehož přívrženci se později stali zakladateli Církve československé. Jsou krátce popsány životy zakladatelů církve a jejich případný vztah k nacionalistickým politickým hnutím. Jádrem práce je analýza textů souvisejících s reformním hnutím českého katolického duchovenstva a s Československou církví, z období mezi lety 1906 - 1931, která se podle stanovené definice nacionalismu snaží posoudit jeho vliv na vznik a další život Československé církve.
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Smysl života v díle Karla Čapka
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce "Smysl života v díle Karla Čapka" pojednává o problematice smyslu života, jak ji viděl Karel Čapek. Nejdříve se tato práce zabývá Čapkovou osobností a charakterem doby, ve které žil. V této diplomové práci je Karel Čapek charakterizován jako autor, do jehož děl se promítly jeho filozofické názory, které byly ovlivněny především pragmatismem. V této diplomové práci jsou rozebírána Čapkova díla, která pojednávají o problematice smyslu života. Konkrétně jsou to dvě Čapkovy prózy - "Obyčejný život" a "Život a dílo skladatele Foltýna". Tyto romány jsou v této práci rozebrány nejprve samostatně a posléze jsou srovnány.
|
|
|
Význam, podoba a reforma rodiny podle T. G. Masaryka
Kaňa, Jan ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou představy o správné podobě rodiny a osvětové snahy, které měly, pokud možno co nejširší veřejnost přesvědčit, aby svůj rodinný život těmto představám přizpůsobila. Mezi základní cíle práce tak patří snaha ukázat: 1. Jaký byl obsah těchto představ. 2. Jaký byl jejich rozsah, tedy do čeho všeho si dovolili autoři těchto představ / jejich propagátoři lidem mluvit. 3. Jaké byly způsoby zmíněných osvětových snah. Na jaké skupiny obyvatel měla osvěta cílit. 4. Samotné zdůvodnění, proč tyto snahy vznikaly. V čem byly hledány nedostatky tehdejších rodin. Proč měla být rodina reformována. Práce se nezabývá tématem od jeho předpokládaného vzniku, tedy pravděpodobně od doby, kdy proběhly první pokusy rodinu a její účel definovat, ale zabývá se především obdobím od poslední čtvrtiny 19. století po druhou polovinu třicátých let 20. století. V českých zemích představuje toto období rozmach osvětových snah ve věci rodiny a taky je to období aktivního působení T. G. Masaryka, jehož názory na správnou podobu rodiny a také propagace těchto názorů, tvoří pomyslnou páteř této práce. Důraz na Masarykovo uchopení tématu je dán předpokladem, že na něm lze toto téma představit v celé své šíři. Tím samozřejmě nelze říct, že by sám obsáhl všechny představy o tom, co je správná rodina a...
|
host ::
RSS.